Celebrity a rozhovory - Rozhovor s Mirem Žbirkou

Zobrazeno 11409x
Celebrity a rozhovory na www.topzena.cz: Rozhovor s Mirem Žbirkou - otázky: Na které hity se mohou posluchači těšit? Již víte, které hosty si pozvete? Odpovědi najdete v rubrice Celebrity a rozhovory ...
Svou třicetiletou dráhu po hudebním nebi oslavujete dvěma turné, po Slovensku a po Čechách. Třicetiletí počítáte od získání své první bratislavské Zlaté lyry?
V roce 1977 jsem nahrál svůj první hit – byla to písnička Zažni. Tím jsem vlastně odstartoval svou autorsko-interpretační kariéru. Právě to bude třicet let. Tak vznikla idea celé akce.
Na které hity se mohou posluchači těšit?
Opět musím připomenout onu třicítku: jelikož je to třicet roků, budu hrát třicet písniček, které budou mapovat celé třicetiletí. Budu tedy hrát i píseň Zažni, ale například i jednu z těch posledních, jež se staly známými, jako je například skladba Někdy stačí dát jen dech nebo Co bolí, to přebolí. A samozřejmě Atlantídu a taky Biely kvet. Bude to třicet reprezentativních skladeb, jež budou mapovat všechna období, od nejstarších až po nejnovější.
Již víte, které hosty si pozvete?
O tom se stále ještě uvažuje, takže to v této chvíli ještě nemohu plně konkretizovat. Některá jména jsou ve hře, není to však ještě zcela jasné. Určitě se nějaký host objeví, samozřejmě počítáme se zpěvačkou Marthou, bez níž by ani nebylo možné interpretovat skladbu Co bolí, to přebolí. Zpěvačku Marthu tedy již mohu přislíbit.
V listopadu jste koncertoval v Londýně. Proslechlo se, že jste měl velký úspěch a že i na ulicích vás Češi a Slováci zastavovali a žádali o autogram?
Hráli jsme v klubu Cargo. Nejsme sami z Čech a Slovenska, kdo tam hrál. Už se z toho pomalu stává místo, kde účinkují naši vytipovaní interpreti nebo skupiny. Bývá to tak, že většinu publika tvoří našinci, v našem případě zvláště Slováci, kterých je v Londýně velice mnoho, ale část publika tvoří Angličané. Je to i pro mne nevšední zážitek zahrát si v Londýně.
Zpíval jste jistě i anglicky, jste dobře jazykově vybavený díky své anglické výchově od maminky Angličanky…
Bylo to kombinované, ale musím říci, že jsme se opírali především o můj původní repertoár a vůbec jsme si nemuseli lámat hlavu s tím, že by muselo být všechno v angličtině, protože tam bylo opravdu mnoho našich. Nakonec jsem zjistil, že v tamní skvělé atmosféře bylo i samotným Angličanům jedno, že je to slovensky - reagovali velmi spontánně společně s našimi na skladby jako například 22 dní. Je vidět, že lidé dokáží podlehnout báječné atmosféře.
Jako dávný nadšenec pro Beatles jste tam prý chtěl navštívit Ringa Starr?
Už se mi podařilo sejít se s Paulem McCartneyem, takže jediným chlapcem z Liverpoolu, s nímž jsem se teoreticky mohl setkat, by byl Ringo. Ale samozřejmě jsem žádné takové setkání nechystal, ačkoliv Paul McCartney měl autogramiádu v centru města den předtím, než jsme do Londýna dorazili. Kdybychom byli přijeli dřív, byl bych se zastavil alespoň za ním. Chci říci, že Ringo mi chybí do série zajímavých setkání. Kdybych si mohl vybrat, s kým bych se nejraději sešel, byl by to právě Ringo.
Kdo do té série patří?
Nebudu uvádět všechny, ale například Bono z U2. S ním jsem měl možnost sedět na večeři za velmi zvláštních okolností v Káhiře na lodi na Nilu. Mám několik takových zážitků, ale nejkrásnější by pro mne byl Ringo.
Chystáte turné, ale netrpí tím rodina?
Manželka mě podporuje, protože dnes už má turné oproti minulosti nebývají tak náročná. Nedá se to porovnat s tím, co jsme absolvovali kdysi dávno, v 80. letech, kdy jsem třeba měsíc nebyl doma a nepřetržitě jsme cestovali po cestách necestách v bývalém Československu. Dnes se udělá série koncertů a říká se tomu turné. Sice mě to z běžného programu na čas vytrhne, ale nebude to tak tragické, aby to narušilo chod rodiny.
Pravidelně bodujete ve slovenském Slavíku, víte, že vám lidé posílají hlasy i do českého?
Vím a samozřejmě mě to těší, protože ne každý ví, že za mě v Čechách hlasovat může.
Vaše písničky mají vždy nějakou myšlenku. Čím se inspirujete a kdy tvoříte?
Někdy tvořím v období, které si na to vyčlením, teď třeba plánuji, že takové období bude po skončení českého turné v dubnu. Nejdřív si trochu vydechnu a koncem dubna bych chtěl pracovat na nových písničkách. Ale někdy vznikají písně spontánně, něco vás napadne, i když na to máte málo času. Uvedu příklad: Byl jsem na ranním interview ve slovenském rádiu, kde mne moderátorka vyprovokovala podobnou otázkou, kdy a jak tvořím. Odpověděl jsem, že písničku složím i okamžitě. Vzala mě za slovo a zda bych prý i ve chvíli, kdy tam jsem, uměl složit písničku. Odpověděl jsem, že ano, jakmile se dostanu k nástroji. A tak jsme se vsadili. Jel jsem pak z Bratislavy do Prahy a druhý den ráno jsem hned zase jel na natáčení svého hereckého vystoupení v seriálu Ordinace v Růžové zahradě, kde jsem hrál jistého McIntoshe. A těsně předtím, než jsem tam šel, jsem sedl ke klavíru a složil písničku Skoro dospělá na text Jána Štrassera, který už mi napsal pěkných pár textů, i ten k písni Zažni. A tak jsem poslal písničku do Bratislavy a sázku vyhrál. Čili písničku může člověk tvořit za různých okolností a nemusí mít někdy ani moc času. Dokonce i stresová situace nemusí být ještě nepřítelem tvorby.
Aktuální články ZDE RSS kanál TopŽena.cz - časopis pro ženy i muže
připravil(a): redakce topzena.cz
vytvořeno: 1. 2. 2007 v 12:24