Rozhovor s Lenkou Vlasákovou: Mám v sobě velkou sílu

Zobrazeno 15158x
Celebrity a rozhovory na www.topzena.cz : Rozhovor s Lenkou Vlasákovou: Mám v sobě velkou sílu. Přebíráte natrvalo v Marberově hře Na dotek roli Anny v pražském Divadle Na Jezerce. Máte za sebou spíše velké a ...
Lenka Vlasáková: Mám v sobě velkou sílu
Přebíráte natrvalo v Marberově hře Na dotek roli Anny v pražském Divadle Na Jezerce. Máte za sebou spíše velké a náročné psychologické role v klasických dramatech i ve filmu. Tohle je ale zcela jiná práce!
Já si ale myslím, že tahle hra je také hodně o vztazích a o lásce, o hledání lásky a nějakého životního smyslu, o nějaké životní cestě. Takže mi nepřipadá, že by se tolik lišila od her, v nichž jsem hrála. Je navíc současná, takže se v ní používá jiný jazyk, trochu drsnější, ale hraje se to moc hezky, moc se mi ta hra líbí.
Drsnost vám nevadí?
Ne, nevadí, vůbec ne. Nemyslím si totiž, že je to moc drsné. Zdá se mi to jenom hodně otevřené a vlastně normální. V současné době se tak lidé mezi sebou baví a drsnosti bývá ve skutečnosti mnohem víc. Nejen ve vztazích, ale i v jazyce. Marberova hra je velmi intimní, jsou v ní vytaženy intimní scény z ložnic a pokojů. Že se to na jevištích dřív tolik neukazovalo, to neznamená, že to tehdy neexistovalo.
Koho napadlo obsadit vás do té role?
To nevím. Ale zavolal mi to Jan Hrušínský, principál Divadla Na Jezerce. Nejsem nikde ve stálém angažmá, vybírám si role podle toho, zda mě zaujmou.
Jak jste se připravovala? Musí to být obtížná příprava při třech dětech! Máte na to nějakou metodu?
Nemám metodu. Vždycky postavu hledám, ptám se režiséra, co si o tom myslí, o čem to je, o čem je ta která věta, o čem je každá scéna, o čem to budeme hrát. Hledám smysl své postavy vždycky i s partnerem. Nekopíruji vnější chování lidí, které potkávám nebo vidím kolem sebe. Samozřejmě si postavu Anny představuji, snažím se ji pochopit, porozumět jejímu myšlení, pochopit, proč v jisté situaci jedná právě tak, a ne jinak. Často pomůže, když si člověk vzpomene na podobnou situaci ze svého života, ale hlavně vycházím z textu a snažím se za něj proniknout, ptám se, proč je to tak vymyšlené a o čem která situace je. Mám ráda impulsy zvenčí, proto se hodně ptám režisérů, jak potřebují, aby postava fungovala vzhledem k celku.
Text je velmi úsporný až stručný, tím je podle mne obtížnější se do role vcítit. Vy ale máte průpravu z filmu Lea, kde jste musela vyjádřit všechno, aniž byste promluvila.
Myslím, že v tomto textu se řekne úplně přesně všechno to, co se má říct. Je to takové plné, a to i tehdy, když se tam říká jenom „ano“ nebo „ne“, či „půjdu“ nebo „nepůjdu“. V těch větách je celý svět.
Režisér Ondřej Zajíc vás výstižně charakterizoval slovem „citlivost“. Víte to o sobě?
Asi ano. Ale to neznamená, že jsem slabá. Mám v sobě velkou sílu.
Jak by ne, když máte a zvládáte tři děti! Přesto ale vypadáte jako křehká a zranitelná žena, kterou by muži rádi ochraňovali.
Já jenom tak působím. Velmi přesně vím, co chci.
Jak je možné se třemi dětmi zvládat herecké úkoly?
Moc mi pomáhá moje maminka a taky tchyně. Samozřejmě řadu rolí odmítám – jako například teď čtrnáctidenní natáčení v Thajsku. Neustále je to rozhodování, co převáží – matka, nebo herečka. Pro mě je teď příjemnější zkoušet v divadle než na čtrnáct dní dětem zmizet. Maxe, kterému je rok a čtyři měsíce, ještě kojím. Děti jsou pro mě na prvním místě, nakonec to vždycky vyhrajou.
Zahrajete si někdy na jevišti taky se svým životním partnerem hercem Janem Dolanským?
To by nám to musel někdo nabídnout! Však ono to někdy přijde…
Aktuální články ZDE RSS kanál TopŽena.cz - časopis pro ženy i muže
připravil(a): redakce topzena.cz
vytvořeno: 15. 1. 2007 v 19:48