Soutěž o super ceny:

Divadlo Na Jezerce uvádí hru Patricka Marbera - NA DOTEK
VĚŘÍTE-LI V LÁSKU NA PRVNÍ POHLED, NIKDY SE NEPŘESTAŇTE DÍVAT
 
O hře Na dotek
autor: Patrick MARBER
překlad: Jitka SLOUPOVÁ
režie: Jan HŘEBEJK
scéna: Jan ŠTĚPÁNEK
kostýmy: Katarína BIELIKOVÁ
hudební spolupráce: Ladislav GREINER
produkce: Jan HRUŠÍNSKÝ
 
Hrají:
Jiří Macháček
nově: LENKA VLASÁKOVÁ
Kristýna Liška Boková
Marek Daniel 
 
Premiéra v Divadle Na Jezerce: 16. prosince 2006
Reprízy: 18. a 20. prosince 2006
 
 www.divadlonajezerce.cz
 
 
O hře NA DOTEK
 
Je to sex anebo láska? Jak to jenom poznat? Režisér Jan Hřebejk hledá obojí (a ještě leccos jiného) v divadelním ztvárnění dráždivého minimalistického textu mladého anglického autora Patricka Marbera NA DOTEK, jehož premiéra bude 16. prosince v pražském Divadle Na Jezerce. Hřebejk si pro čtveřici hrdinů vybral herce, s nimiž se mu dobře pracovalo už ve filmu Horem Pádem: Jiřího Macháčka, Natašu Burger, Kristýnu Lišku Bokovou a Marka Daniela.

Spolu s nimi můžeme zjišťovat, jak se liší prožívání milostných vztahů muže a ženy. Cožpak je láska jenom hra? Co s ní dokáže udělat žárlivost? Změnilo užívání globálního, ale i anonymního internetu lidské vztahy?
 
Dráždivá komedie či spíše tragikomedie NA DOTEK anglického autora Patricka Marbera (narozeného roku 1964), napsaná v roce 1997 jako jeho druhá hra, si klade otázky, které zajímají každého moderního člověka. A drsnost vyjádření hrdinů, oplzlosti, které píšou dva z nich skryti za anonymitu chatování, jen podtrhují civilizační atomizaci lidí toužících najít někoho blízkého.

Hra získala ve Velké Británii mnohá ocenění a bouřlivými ovacemi ji zahrnuli diváci na newyorské Broadwayi. Ve verzi, kterou zfilmoval Mike Nichols, hráli Julia Robertsová, Natalie Portmanová, Jude Law a Clive Owen.
 
Do čtveřice protagonistů patří mladičká striptérka Alice a fotografka Anna, neúspěšný spisovatel Dan a lékař Larry. Jejich vzájemná setkávání a rozchody, setkávání a opět rozcházení se každého s každým se zdá být na hranici bulváru. Striptýzový klub v Londýně, kde Alice pracuje a kde ji vyhledá Larry, má zvláštní pravidla: lidé se tam svlékají, vzrušují se všemi možnými i nemožnými způsoby, jen jedno nesmějí: nesmějí se vzájemně dotknout!
A v tom je ten vtip. Dotýkání, kontrastující s anonymním internetem, je totiž ujišťování o vlastní existenci, ale i o existenci blízkého člověka. Proto se také dostalo do titulku této hry. Dotýkáme se těch, které máme rádi. Ale zároveň se bojíme, aby nás ten druhý nezranil… Možná proto se utíkáme tak rádi do fantazií virtuálního světa! Jenomže tam, před obrazovkou počítače zůstáváme osamoceni, odcizeni. Touha po skutečném citu však zůstává…